DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 19.06.2017 09:56:16 

Vesmír a Příroda

 K o m e t y

Kometa neboli vlasatice, je malý astronomický objekt, podobný planetce, který je složený především z ledu a prachu. Tyto tělesa obíhají většinou po velice výstředních, eliptických dráhách kolem Slunce.
 
Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Shlukují se v tzv. Oortově oblaku, pojmenovaném podle holandském astronomovi Janu Hendriku Oortovi. Oblak se nachází daleko za drahou trpasličí planety Pluto, asi 50 000 AU od Slunce. Při "srážce" dvou těles se jedna vymaní, tím se zvětší její rychlost, její cesta napříč vesmírem začíná a občas nějaká prolétne naší Sluneční soustavou. Jsou také popisované jako špinavé sněhové koule. Většinou jsou tvořeny z oxidu uhličitého, metanu a vody, smíchanou s prachem a různými nerostnými látkami.
 
Když se kometa přiblíží k vnitřní části naší soustavy, zahřívání jejího jádra způsobí, že se jeho vnější ledové vrstvy začnou vypařovat. Takto uvolněné proudy prachu a plynu, vytvoří velmi řídkou atmosféru kolem jádra, které říkáme koma. Síla, která na komu působí sluneční vítr, způsobí vytvoření ohromného ohonu, jenž směřuje od Slunce. Komu i ohon osvětluje Slunce, a proto ji můžeme pozorovat ze Země.
 
V závislosti na gravitaci komet s planetami se jejich dráhy můžou změnit a opustit Sluneční soustavu. Rozdělujeme je na krátkoperiodické a dlouhoperiodické. Jupiter je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných drahách.
 
Kometa se skládá z těchto částí :
 
Jádro - pevná část komety o velikosti řádově kilometrů,  až několik desítek kilometrů.
Koma - kulová obálka kolem jádra, složená především z plynů
Ohon - plyn a prachové částice, směřující od Slunce. Také se mu říká chvost nebo ocas komety
 
Oběžné dráhy komet
 Z počtu asi 600. komet, které známe, jich asi 40% obíhá po eliptických drahách a z toho je : 
  • 16% krátkoperiodických - perioda oběhu  je menší než 200 roků
  • 24% dlouhoperiodických - perioda oběhu  je větší než 200 roků.
Ukážeme si snímky některých komet. První série snímků bude Halleyova kometa, nejznámější periodická kometa. Její oběžná doba kolem Slunce je cca 76 roků.
 
Edmund Halley se narodil asi 8.listopadu 1656 a zemřel 14. ledna 1742. Jako první dokázal, že komety obíhají po uzavřených drahách. Halley informoval Královskou společnost v Londýně, že komety, pozorované v letech 1531, 1607 a 1682, mají nápadně stejnou dráhu a tudíž se bude jednat o totéž těleso. Kometě se začalo říkat Halleyova kometa.
 
Halley předpověděl její další návrat na rok 1758 a v roce 1742 zemřel. Objevila se sice v tomto roce, ale o několik měsíců později, než byla jeho předpověď. Bylo to způsobeno tím, jak prolétala kolem planet Saturna a Jupitera, ty ji svou gravitací "zbrzdily", něco kolem dvou set dní a s tím Halley nepočítal. Od té doby jsou návraty komety v rozmezí 75 - 76 roků. Příště se objeví v roce 2061.
 
       
 
První snímek zobrazuje kometu, která letí ke Slunci, v roce 1985. Její ohon se z našeho pohledu nacházel za jádrem komety. Druhý a třetí snímek nám ukazuje kometu, která se po otočce kolem Slunce v únoru 1986, vrací zpět do hlubin vesmíru.

Od února roku 1997 jsme mohli pozorovat pouhým okem kometu, která měla dva ohony. Jmenovala se Hale Bopp a my si ukážeme její tři snímky.

          

           Hale Bopp se  dvěma ohony                      Hale Bopp u M 31 . Andromeda - 04.1997            Hale Bopp a mlhovina Severní Amerika

Byla to jedna z nejjasnějších komet, které byly viděny v posledních stoletích. Byla objevena 23. července 1995 ve velmi velké vzdálenosti od Slunce. Objevili ji dva pozorovatelé, nezávisle na sobě, američané  Alan Hale a Thomas Bopp. Stala se velkolepou podívanou na začátku roku 1997. Jak se kometa blížila ke Slunci, ukázal se rostoucí pár ohonů, modrý plynový ohon a žlutý prašný ohon.
 
Poslední pozorování pouhým okem bylo ohlášeno v prosinci 1997, kometa byla tedy viditelná bez dalekohledů 569 dnů. Její další návrat neuvidíme, je spočtený kolem roku 4380. 

Ještě bych se chtěl zmínit o kometě 17 / P Holmes. Je to periodická kometa naší soustavy, byla objevena britským amatérským astronomem Edwinem Holmesem 6. listopadu 1892. Je zajímavá tím, že u ní došlo koncem října 2007 k výraznému zjasnění. Během několika hodin změnila svojí hvězdnou velikost ze 17. magnitudy na 2,8. Pouhým okem můžeme vidět tělesa asi do 7. až 8. magnitudy, záleží na jednotlivci. Čím menší je číslo magnitudy, tím lépe je vidět objekt na obloze. Měsíc v úplňku má -12,5 magnitudy. Ukážeme si opět tři snímky této komety.

       

Na těchto snímcích je zajímavé to, že kometa má velký obal kolem jádra. V květnu 2007 byla od nás vzdálená 2,4 AU, což je asi 370 milionů kilometrů.

AU - astronomická jednotka - střední vzdálenost Země - Slunce, 150 milionů kilometrů.


V roce 1992 se vracela ke Slunci periodická kometa Shoemaker Levy 9. Když prolétala okolo Jupitera, jeho gravitace ji doslova "roztrhala" na menší kusy. Po dvou letech se k nám vracely zbytky této komety. V době od 16. do 22. července 1994, dopadlo na jižní polokouli Jupitera, více než 20 částí rozpadlého jádra komety do jeho atmosféry. Tak nastala první příležitost pozorovat srážku dvou těles ve Sluneční soustavě.

       

 Na snímcích jsou vidět trhliny v atmosféře, které způsobily části komety Shoemaker Levy 9. Jedna taková trhlina má rozměr asi jako naše Země.

 

Dopad částí komety do Jupiterovy atmosféry, duben 1994 - složeno ze sedmi snímků, foto HST